|
|
Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny
Polendová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název práce v českém jazyce Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny Abstrakt Předkládaná práce pojednává o právním postavení LGBTI osob ve vztahu k možnosti označení LGBTI komunity za menšinu ve smyslu menšinového práva, které je tradičně spojované s menšinami národnostními, jazykovými a náboženskými. Cílem práce je zhodnocení potenciálu LGBTI komunity naplnit definiční znaky menšiny a následný rozbor menšinových práv s ohledem na možnost jejich přiznání LGBTI osobám. V neposlední řadě se práce zaměřuje na postavení LGBTI menšiny v unijním právu. Práce je členěna do tří hlavních částí. První část představuje pojmy, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá část práce se věnuje analýze znaků menšinové definice, tj. objektivního a subjektivního kritéria, s ohledem na možnost naplnění jednotlivých charakteristik menšiny LGBTI komunitou. Důraz je kladen na problematické aspekty vyvstávající v souvislosti se specifickou povahou LGBTI komunity, především její vnitřní diverzitou a obtížnou objektivizací odlišující charakteristiky jednotlivých příslušníků. V návaznosti na rozbor menšinového statusu LGBTI komunity se práce zaměřuje na jednotlivá menšinová práva a jejich použitelnost pro LGBTI osoby. Závěr druhé části práce je věnován vztahu mezi zákazem diskriminace a koncepcí pozitivních práv menšin včetně...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Komparace postavení současné maďarské menšiny ve Vojvodině a v Transylvánii
Hanušová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se s použitím komparativní metody zabývá postavením maďarské menšiny v srbské Vojvodině a v rumunské Transylvánii. Maďaři v Srbsku i v Rumunsku tvoří velmi početnou národnostní menšinu a stali se neoddělitelnou součástí tamní kultury a společnosti. Úroveň menšinových práv Maďarů v hostitelských státech je srovnávána ve čtyřech oblastech: v legislativě, v politickém zastoupení a institucionalizaci menšiny, v možnostech vzdělávání v mateřském jazyce a v oblasti maďarských menšinových médií. Kromě krátkého nastínění historického kontextu se práce soustředí výhradně na časové období po pádu komunistických režimů v obou státech až po současnost. Právě v těchto letech došlo k největším posunům v oblasti menšinových práv. Na problematiku všech zkoumaných oblastí je aplikován koncept etnického paralelismu zabývající se organizací a reprodukcí menšinového světa uvnitř většinové společnosti. S tím souvisí i další použitý přístup, tzv. přístup etno- jazykové vitality, který se zabývá podmínkami pro zachování menšinových jazyků ve většinové společnosti. U všech zkoumaných témat je brán zvláštní zřetel i na vliv maďarské vlády pod vedením premiéra Viktora Orbána na život Maďarů v zahraničí, který v posledních letech výrazně vzrostl.
|
|
| |
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Kurdové na území Turecka a jejich problém rozvoje díky absenci vlastního státu
Mikulenková, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problémem rozvoje kurdského obyvatelstva na území Turecka. Pomocí literární rešerše jsou v práci shrnuty události od roku 1923, které vedly k dnešnímu postavení Kurdů v Turecku a rozdílné pohledy Kurdů a Turecka na kurdskou identitu. Hlavním zaměřením je politický systém, který má výrazný vliv na aktivity a angažovanost Kurdů. Jedním z problémů v zapojení Kurdů do politického dění je Strana kurdských pracujících, která vede neustálý boj s tureckou armádou. V práci je také popsán vývoj kurdských politických stran a jejich úspěšnost vstoupit do tureckého parlamentu. Pro analyzování tohoto vývoje jsou rozebrány volby od roku 2007, které jsou zaměřeny na cíle, kampaně a dosažené výsledky jednotlivých politických stran.
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Kurdská menšina v Turecku: Problémy a perspektivy
Netopilová, Eliška ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Problematika zacházení států s menšinami si v současnosti získává pozornost mezinárodního prostředí. Tato diplomové práce si dává za úkol definovat kritéria, která by demokratické státy měly splňovat, aby byl jejich režim zacházení s národnostními menšinami pro mezinárodní společenství přijatelný. Tato práce se dělí logicky do tří hlavních částí. Nejprve je věnována pozornost právní dimenzi menšinové problematiky. Práce formuluje atributy, jež by měl stát splňovat v oblasti vnitrostátního a mezinárodního práva. Posléze je prozkoumána politická dimenze této problematiky. Analýza politické dimenze přibližuje interakci vlád s menšinami a faktory ovlivňující úspěch menšin v dosažení jejich požadavků. V závěrečné části jsou kritéria právního a politického prostředí jsou aplikována na případ kurdské menšiny v Turecku. Postavení této menšiny ve společnosti je unikátní kvůli asimilační politice tureckého státu, která byla praktikována až do nedávné doby. Práva menšin stanovená mezinárodním společenstvím tedy nebyla v Turecku uznávána. Soudobá vláda Strany spravedlnosti a rozvoje však schválila četné demokratizační reformy, díky kterým se pozice menšin normalizuje. Kurdská menšina již není diskriminována v takovém měřítku, v jakém byla v minulosti. Mimo analýzu současného stavu práv menšin v Turecku práce navrhuje i příležitosti pro zlepšení pozice minorit v budoucnosti.
|
host ::
RSS.